|
V sobotu
ráno jsme s holkama (Bubu, Ňamka, Podík a moje mamka) nastoupily do auta a
jely směr Vratimov. Čekalo nás tam škrábání stěn v bytě, do kterého se
snad za tři měsíce s přítelem nastěhujeme. Škrábání nám trvalo asi 4
hodiny bez újmy na zdraví. Během škrábání se probírala nadcházející akce, která
měla večer vypuknout. Menší skupina agility členů z OSA Vosa (já a můj
přítel Honza, Bubu, Podík, Iva s manželem Kájou a naším dvorním fotografem
v jedné osobě, Pepa, a Jarda s Janou) se zúčastnila plesu s tématem
„Z pohádky do pohádky“. Jak už vyplívá z názvu, tak večerní róba nebylo to
pravé, co by si člověk měl vzít na sebe. Většina z nás už měla kostýmy
připravené a čekalo jen pár drobností doladit. Ples pořádal náš předseda Pavel Režný.
Přípravy na ples začaly okolo 17 hodiny. Bubu dorazila k nám domů a začalo
se dolaďovat. O půl sedmé pro nás přijela Iva s Kájou a vyrazilo se směr
Petřvald. Obavy z toho, že jako jediní budeme v masce z nás
opadlo hned po příjezdu. Našlo se pár jedinců, kteří přišli ve večerní róbě,
ale možná to byl převlek, kdo ví, v čem chodí v běžném životě.
Různých masek se to jen hemžilo. Nejvíce bylo čarodějnic, karkulek a Machů se
Šebestovou, ale jedna Šebestová neměla chybu, byl to totiž převlečený chlap a
měl mašli, jak se patří. Byl tam Pat i
Mat a ti se nedali přehlédnout, jako Šmoula a Šmoulinka. V ceně vstupenky
byla večeře a pak druhá večeře – domácí zabíjačka. I teď se mi ještě sliny
zbíhají. Ples pro nás skončil po druhé hodině ranní, kdy už nás ani nohy
neunesly (samozřejmě z tance). Doma jsem padly ve tři hodiny ráno do
postele a v osm hodin ráno zvonil budík pro mě, abych vstala, vzala hafany
a vyrazila směr cvičák na trénink agility. Pejsci byli spokojeni a já byla už
opravdu úplně odrovnaná. Potřebovala bych tak náhradní nohy. Byl to docela
náročný víkend, někteří bohužel onemocněli a teď se léči, ale snad bude
takových víkendu víc. Hlavně že se přece něco děje.
Ikinková 
|
|
